Účastníci zájezdu:
trenéři - Martin Provazník, Radek Kneř, Jan Endršt z Duchcova
hráči z CB - Dominika Hrádková, Denisa Šilhavá,
Nikola Přibáňová, Kristýna K. Kvačová,
Valerie Fišerová, Míša Mafková,
Andrea Soukupová, Kateřina Filová,
Adina K. Kvačová, Sabina Homrová,
Míša Provazníková, Michal Kozický,
zdravotnice - Míša Homrová
hosté - Jan Ransdorf a Jakub Konečný z Duchcova
Pondělí 22. 7. začalo všem lidem obvykle stejně, někdo musel do práce, jiný ne. Pro nás bylo toto datum už velmi očekávané. Jeli jsme totiž na soustředění do Rosic, což je kousek od Brna. A navíc jsme jeli vlakem. No super. Začalo to „úžasně“.
Proč si nesednout do kupé, kterému jde otevřít okno jen do necelé půlky a ještě navíc se to okno zavíralo samo. Všichni jsme seděli v tom nejvetším hicu ve vlaku místo na koupalšti a vařili jsme se ve vlastní šťávě. Po 7 hodinách ve vlaku jsme uviděli nápis Rosice. Konečně na místě! Po krátké procházce a nekonečných schodech jsme přišli k fotbalovému hřišti, kde jsme byli ubytováni na 4 noci. Po malém stěhovacím manévru jsme šli na večeři. Po večeři jsme měli volno a tak někteří šli navazovat československé kontakty s fotbalisty z Bratislavy. Po rychlém seznámení jsme si s fotbalisty zahráli společně ragby.
Po snídani jako každý den byla revize úklidové dovednosti. Pak následovala tréninková příprava a šlo se hrát kuželky. Kuželky jsme hráli každý den od 9 do 12 hodin. Po dobrém jídle jsme jeli dvakrát na koupaliště ve Zbýšově. Hráli jsme také několikrát házenou, kde tým Martina Provazníka vždy vyhrál. Prostě jsme se nikdy nenudili. Středeční večer patřil Radkově kytaře a skládání maturity kapitána Poka. Nikdo ji nesložil na první pokus, ale většinou, kdo chtěl, tak se nedal a složil ji následně.
Poslední večer jsme se sešli společně s fotbalisty na koupališti pod hotelem, kde jsme opékali buřty a skládali československé básničky. Trenér slovenských fotbalistů se po dvou sklenkách piva nechal slyšet, že jsou kuželky lehké a co vlastně trénujeme? Na tuto hlášku jsme trenéra vyzvali na přátelský zápas na 60HS. Výzvou pro trenéra bylo, že když porazí jediného našeho hráče tak se stává vítězem. V pátek na posledním tréninku si vybraní hráči zahráli proti velkým řečem trenéra fotbalistů Doda 60 hodů. K zápasu jsme postavili jednu mladší žačku (Míšu Provazníkovou) starší žačku (Týnu Kvačovou) a mladšího žáka (Honzu Ransdorfa). Dodo nedokázal porazit ani jednu věkovou kategorii a musel se smířit s prohrou. Dodo však předvedl svůj talent a na 60 HS porazil 210 kuželek a to není na poprvé vůbec málo!!! Ostatní fotbalisté si také vyzkoušeli zahrát ale bylo vidět, že by měli zůstat raději u fotbalu, který jim jde skvěle.
Po posledním obědě jsme se rozloučili s hotelem a novými kamarády ze Slovenska a vydali se směrem na nádraží. S blížícím se odjezdem jsme se rozloučili i s klukama z Duchcova a vydali jsme se na cestu zpět. Tam na nás už netrpělivě čekali rodiče.
Na závěr bych chtěla za všechny poděkovat trenérům: Martinu Provazníkovi, Radku Kneřovi a Honzovi Endrštovi za přípravu soustředění a za pevné nervy, které jsme jim často cuchali. Děkujeme a věříme, že příští rok si soustředko zase zopakujeme.
Sabča H.
Děkujeme městu Dobřany za podporu soustředění formou grantu.
zaspívali jsme si - otec Abrahám
Přáteláček s Dodem - trenér fotbalistů FA Bratislava