Nové zkušenosti z LKŠ v Jihlavě

    Léto je ideální doba pokusit se zapracovat na svém herním stylu a mít z kuželek ještě větší radost. V tomto směru je nejlepší vyhledat pomoc odborníka a tuto možnost nabízí letní kuželkářská škola v Jihlavě. Z našeho oddílu tuto možnost využila parta pěti kuželkářů: Martin Provazník, Zuzana Provazníková, Míša Provazníková, Kačka Mafková a Dominika Hrádková. Na kuželně v Jihlavě jsme se svěřili do rukou těch nejlepších, a to Robina Parkana, Jana Kotyzy a Tomáše Valíka. Robin Parkan vede kuželkářskou školu už pár let a má v tomto oboru veliké zkušenosti. Jan Kotyza je vícemistrem světa a Tomáš Valík prvoligovým hráčem PSJ Jihlava. To vše je dobrým předpokladem, že nám dobře poradí. 
    Sraz v Jihlavě byl 3.8.2012 ve 13 hodin. Hned po příjezdu si každý z účastníků zahrál stodvacítku, aby si trenéři mohli prohlédnout náš herní styl. Každý si pak vyslechl nějaké výtky ke své hře, ale i pozitiva. Kdo však nemá žádné chyby, nemá se už ani kam zlepšovat. To ale nebyl náš případ. Chyba v herním projevu se našla u každého, u někoho větší, u někoho menší. 
    Druhý den jsme se před tréninkem zašli rozhýbat na stadion. Trenéři nás zasvětili do atletické rozcvičky, protože atletika je základem všech sportů a kuželek rovněž. Po návratu ze stadionu jsme zase něco naházeli a trenéři za pomoci videa rozebírali detaily našeho postoje, rozběhu, držení koule, ale i samotného odhozu. V odpolední části se trenéři pokoušeli odbourat naše nedostatky, kterých bylo nejvíce v rozběhu. Jak víme, rozběh je nejdůležitější součástí úspěšného hodu, a tak jsme na tuto část kladli největší pozornost. Někdo by se asi divil, ale dobře natrénovat rozběh je nejlepší bez koule, aby se kuželkář věnoval jen tomu jedinému. Po zvládnutí rozběhu jsme se chopili koule, ale házeli jsme jen do volného prostoru bez kuželek, abychom se věnovali správnému položení koule na správné místo - tedy na střed prkna. Kdo vše zvládl, mohl si změněnou techniku vyzkoušet i do kuželek.
    Třetí den jsme se ráno znovu zašli rozhýbat na stadion. Po návratu jsme opět pilovali techniku a zkoušeli hru do figur. Stále pod dohledem trenérů. Odpoledne, kdo měl zájem a také ještě sílu, si mohl hodit zkušební stodvacítku s dodržením upravené techniky. 
    Každý den jsme se věnovali i teorii, a to jak hrát do různých figur, z čeho se skládá správná rozcvička, jak je důležitá fyzická připravenost kuželkáře atd.
Důležitá je i rehabilitace a k tomu nám byl k dispozici tamní bazén. Po celou dobu pobytu v Jihlavě se o nás kluci starali a to od zajištění ubytování po stravování, takže jsme si nemohli na nic stěžovat. Hodně rad a změněná technika však může dočasně zhoršit výkon kuželkáře, ale při její dopilovávání se práce určitě časem vyplatí.

    

 

 


Dobřanská mafie s trenéry 

 


celá sestava žáků a vyučujících trenérů